"Jediným prokazatelným faktem z počátečních dějin hradu Litic je to, že jeho jméno je přenesením jména západočeského půtického hradu Litic u Plzně. Z toho je možno odvodit závěr, že vznikl rovněž v souvislosti s půtickou kolonizací kraje na Divoké Orlici. K jeho zakladateli je možno uvést nijak však prokazatelně prameny nedoložené hypotézy. Buď s Půtou z Křimic – Potštejna přišel i některý příslušník litické větve rodu a začal zde budovat své nové panství, nebo Půta vzhledem k existenci dvou synů prováděl kolonizaci s cílem vytvořit zde pro ně dvě panství. Pokud bychom uvažovali o příchodu někoho z litické větve Půticů na Divokou Orlici, ryze hypoteticky bychom mohli uvažovat o Oldřichovi z Litic, Půtovu synovci, který několikrát, svědčil s Půtou na listinách. Lze tedy předpokládat, že mezi nimi byl přátelský vztah, takže možnost společného odchodu na Divokou Orlici by zde byla, pramenné doklady o tom však žádné nemáme. Provádění kolonizace s cílem vytvořit dvě panství s dvěma hrady a dvěma městskými centry ztratilo smysl buď po odchodu Půty (pravděpodobně mladšího, syna Půty z Křimic – Potštejna) do západních Čech, kdy majetek na Divoké Orlici zůstal jeho bratru Prockovi, nebo v případě kolonizace Liticka někým z litické větve Půticů, po skončení jeho kolonizační činnosti na Divoké Orlici. Ovšem jde jen o úvahu, žádný doklad o pobytu příslušníků této větve Půticů na Divoké Orlici není."

"Nejsou ani doklady k tomu, že by Procek, který na Potštejně na Divoké Orlici zůstal, převzal i Litice, ať již od bratra, či od někoho jiného."

[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2008]

"Za první prokazatelnou zprávu vztahující se k Liticím na Divoké Orlici lze považovat údaj z roku 1316, z doby konfliktu krále Jana Lucemburského s Jindřichem I. z Lipé, kdy hrad Litice byl v rukou Jindřicha II. z Lipé (zvaný Železný), nebo někoho jiného z tohoto rodu. Příslušníci rodu tehdy jako rukojemníci ručili právě hradem Litice, že Jindřich I. z Lipé splní podmínky, za nichž byl propuštěn z královského vězení. Tyto podmínky však blíže neznáme, stejně jako neznáme, jakým způsobem se hrad do rukou pánů z Lipé dostal."

[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2000]

Jindřich II. mladší z Lipé *?  †1337

"Tehdy jsme znovu získali s velkými náklady a úsilím hrady Křivoklát, Týřov, Světlík, Litice, Hradec Králové, Písek, Nečtiny, Zbiroh, Tachov, Trutnov v Čechách, na Moravě pak Lukov, Telč, Veveří, hrad olomoucký, brněnský a znojemský a mnoho dalších statků, zastavených a zcizených koruně."

[Karel IV. vlastní životopis: Vita Karoli quarti, str.71, 14. století]

Jan Lucemburský *1296  †1346

Karel IV. Lucemburský *1316  †1378

"Jindřichovým sídlem byl Lichtenburk (Lichnice), ale kvůli nedostatku financí, které spotřeboval na svá rytířská tažení, nedokázal zvládnout provoz nákladného hradu. Po roce 1329 prodal Lichtenburk Janu Lucemburskému a dostal za něj hrad Litice a polovinu Chocně."

[F. Párysová: Kariéra Ronovců v době lucemburské, UK Praha 2008]

Jindřich II. z Lichtenburka *?  †1356

"V Žamberku v kostele sv. Václava působil roku 1361 farář Václav, který byl prezentován Janem z Lichtenburka, pánem na Liticích."

[Tingl, F. A. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus, inchoans ab anno 1354 usque 1362, Tomus primus. Praha 1867]

"V kupní smlouvě se praví: „My, Jan z Lichtenburka a synovec jeho Jan z Lichtenburka, vyznáváme, že jsme urozenému muži Jindřichu z Lipého, posledně maršálkovi království Českého, prodali zboží svá, a sice hrad Litice s lesy okolními, Žamberka městečka půl s právem patronátním, ves Kamenici, ves Helvíkovice, ves Záchlumí, půl vsi Sopotnice s plným právem patronátním, půl vsi Brné s jedním člověkem poplatným, Vaňkem, rybářem v Zámělí, s mlýnem pod hradem, s lesy Myfek (snad Lysek), Suchá, Opočen, Mníšek, Kletná. Očistiti od závad slibují Čeněk z Potštejna a Ješek ze Skuhrova. Ležení na Větším městě Pražském v sobotu po velikonoci 1365."

[M. Štěpánová: Nejstarší historie panství Žampach, 2000]

Smlouvu uzavíral Jan z Lichtenburka – syn Jindřicha II. z Lichtenburka a jeho synovec – syn jeho bratra Václava, Ješek Pykna z Lichtenburka. Ze smlouvy vyplývá, že majiteli Litic byli zřejmě oba, protože Jan z Lichtenburka neměl žádné potomky.

"Pobyt příslušníků rodu z Lipé ve východních Čechách tehdy ještě neskončil, neboť Jindřich (III.) v roce 1365 získal od Jana z Lichtenburka ještě na několik let panství litické. Když toto panství na přelomu 60. a 70. let 14. století získali páni z Kunštátu, podorlická etapa v dějinách rodu pánů z Lipé definitivně končí."

[F. Musil: Několik poznámek ke starším dějinám Podorlicka, 2000]

"První zmínka o faře v Sopotnici je již v roce 1365, kdy při koupi litického panství Jindřichem III. z Lipé se ve výčtu příslušenství litického panství uvádí i patronát k faře v Sopotnici."

[Archiv České koruny – edice faksimilií IV/4 1364–1368, Praha 1988]

"Boček z Kunštátu se jako držitel litického panství připomíná poprvé v roce 1371 a to v souvislosti se sopotnickým kostelem. Tehdy totiž jako patron sopotnického kostela sem dosazoval nového faráře Bartoloměje z Bydžova. Jako patron sopotnického kostela se Boček připomíná až do roku 1396."

(v tomto roce jde zřejmě již o jeho syna Bočka)

manželka – Eliška z Lichtenburka

"Eliška z Lichtenburka se narodila jako dcera Hynka Žlebského z Lichtenburka a jeho manželky Anežky z Landštejna. Otec ji před rokem 1351 provdal za Bočka z Kunštátu. Když Eliščin otec roku 1351 zemřel, Boček po něm zdědil hrad Poděbrady a bohaté panství, které k němu přiléhalo. Boček z Kunštátu a Poděbrad zemřel v roce 1373 a poručníkem jeho nezletilých synů z manželství s Eliškou, Bočka II., Ješka a Hynka, se stal Sezema z Dobrušky a Opočna a po něm Arkleb ze Stařechovic. Ovdovělá Eliška oběma poručníkům svých synů při správě rodových statků asistovala. Bočkovi se správou panství Eliška pomáhala i poté, co v roce 1375 dosáhl plnoletosti."

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-334, 341.]

„V roce 1408 Boček starší také odprodal panství Potštát a stržené peníze zřejmě hodlal investovat na příhodnějším místě. Ejhle a už po dvou letech se naskytla výtečná příležitost podstatně rozšířit panství hradu Litice.“

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-352.]

Viktorín z Kunštátu a Poděbrad  *? (1403)  †1427

Kde se nachází rodiště krále Jiřího z Poděbrad?

„Určitě je důležité, jaké majetky jeho otec Viktorín vlastnil, a kde se v inkriminovaném roce 1420 zdržoval. To zkoumal Viktor Pinkava, jehož úsilí bylo posvěceno snahou dokázat zrození Jiřího na Bouzově. Podle míst působení se Viktorín do září 1420 skutečně pohyboval na Moravě a patrně pobýval na Bouzově, zatímco Poděbrady byly už tehdy přímým majetkem a hlavním sídlem jeho bratra Hynka. Protože Viktorín měl dostatek vlastních sídel, transport manželky na Poděbrady za účelem porodu se jeví neproduktivní a zbytečný. Tradice o narození Jiřího v Poděbradech je tedy vážně zpochybněna. Asi úplně rozloučit bychom se s ní museli, kdybychom přistoupili na Jiřího nemanželský původ. V tom případě by bylo možné narození v Hořovicích nebo Horažďovicích, kde by mohl splnit tradovanou roli kmotra Jan Žižka. S takovým řešením koketoval August Sedláček, i když se nakonec rozhodně nevyslovil. Při standardním a legitimním průběhu (sňatek - porod) je však nejpravděpodobnější Jiřího zrození na Bouzově nebo Liticích.“

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-375-376.]

"Je možné, že prvním poručníkem mohl být Boček III. (Bouzov, Moravská Třebová) bratr Viktorína a strýc Jiřího. Ten roku 1429 umírá a dalším, již doloženým poručníkem byl od roku 1430 Heralt z líšnicko-kunštátské větve."

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-363.]

Prameny dále uvádějí, že Jiří na nějaký čas Litice zastavil Prockovi z Kunštátu. (?)

Jiří z Kunštátu a z Poděbrad *1420  †1471

List dílčí z 9. března 1472:

"Boček-hrad Litice se zbožím Richmberským, Častolovským, Černikovským, Jelenským a Týništěm, kteráž se k Liticům držela, hrad Veliš s městem Jičínem, taktéž hrad Mostský se zbožím kláštera Postoloprtského, poslední toto však jen v zástavě od krále do výplaty."

Jindřich I. starší z Poděbrad a Minsterberka  *1448  †1498

"Jeho žena Uršula Braniborská na hradě Litice v noci z 1. na 2. října 1470 patrně bez větších komplikací přivedla na svět druhého syna, kterého Jindřich pojmenoval Jiří na počest svého otce."

[Jindřich starší z Minsterberka, M. Šandera, str. 57]

Jiří Minsterberský 2. 10. 1470 Litice - 10. 11. 1502 Olešnica

Kníže Jindřich Minsterberský sám nabízel svá panství Litice a Potštejn ke koupi králi Vladislavovi Jagellonskému. Král však o koupi neměl zájem a doporučil knížeti, aby ona panství nabídl panu Vilémovi z Pernštejna, který byl tehdy schopen zaplatit za ně nejvíc peněz.

"Kníže Jindřich válkami zadlužil se, i prodal mimo jiné 24. 10. 1495 zboží Litické, s těmito statky k Liticům příslušnými: polovici zboží Choceňského, Richmberkem, Solnicí, Častolovicemi, Černíkovicemi, Jelením, Novým hradem; (nad Uhřínovem), to vše za 25.000sß. grošů českých panu Vilémovi z Pernsteina."

Vilém II. z Pernštejna  *1436  †1521

Vojtěch z Pernštejna  *1490  †1534

Jan IV. z Pernštejna  *1487  †1548

"Jaroslav z Pernštejna na Pardubicích, JMC rada a komorník se přiznává před úředníky desek zemských, že knížeti Arnoštovi, falckrabímu na Rýně, knížeti v Horních a Dolních Bavořích a hraběti kladskému prodal své dědictví zámek Potštejn, zámek Litice, zámek Rychnov a další za 60000 kop grošů českých."

[Fond: Desky zemské větší, Praha, 1541-1861 Inv. č.: 12, Porta fontium]

"Jaroslav z Pernštejna a na Pardubicích, královský rada a komorník, uzavírá s rýnským falckrabím a horno a dolnobavorským knížetem Arnoštem smlouvu, jíž mu prodává zámky Potštejn (Potnsstayn), Litice, Rychnov aj. hrady s městečky, vesnicemi a dalším příslušenstvím."

[Fond: České gubernium - Guberniální listiny, Praha, (993) 1261-1918 Inv. č.: 1994 Signatura: L II 1532, Porta fontium]

Jaroslav z Pernštejna *1528  †1560

"Kníže Arnošt, falckrabí na Rýně, kníže Horních a Dolních Bavor se přiznává před úředníky desek zemských, že do desek zemských vložil Václavovi Okrouhlickému z Kněnic na Borovnici tzv. postoupením své dědictví zámek Litice a další v částce 6625 kop grošů českých. Dále se přiznává k tzv. správě, to znamená, že po dobu 3 let a 18 měsíců ručí svými statky za to, že kdyby se na zmíněném postoupeném majetku vyskytla nějaká právní nebo faktická škoda, je povinen ji nahradit. Výše náhrady bude o třetinu vyšší než prodejní cena."

"Juxta datovaná 2. srpna 1559. Kníže Arnošt, falckrabí na Rýně, kníže Horních a Dolních Bavor se prostřednictvím Kašpara Hulčinského z Vopřetic, komorníka od úřadu desek zemských, uvázal ve statky Václava staršího Okrouhlického z Kněnic, v zámek Litice atd. pro nezaplacení 60 kop grošů českých úroků."

"Kníže Arnošt, falckrabí na Rýně, kníže Horních a Dolních Bavor se přiznává před úředníky desek zemských, že dluží Václavovi Okrouhlickému z Kněnic na Borovnici 6625 kop grošů českých. V tomto dluhu mu ihned postupuje své dědictví zámek Litice a další."

[Fond: Desky zemské větší, Praha, 1541-1861 Inv. č.: 87, Porta fontium]

Arnošt vévoda Bavorský hrabě Kladský  *1500  †1560

Dle tohoto zápisu:

"... koupil léta 1562 v pondělí před sv. Šimonem a Judou urozený a statečný rytíř pan Mikuláš starší z Bubna půl městečka Žamberka, Litice, Helvíkovice, Slatinu, Pěčín, Kunvald, Kameničnou, Záchlumí, Německou Rybnou, Doudleby a ves co k nim náleží, ves Vrbici za sumu 21 000 kop míšenských grošů."

Toto panství rozšířil v roce 1575 v den památky sv. Martina, kdy koupil druhou polovinu Žamberka, Líšnici, Trundolf, Pastviny, Klášterec, Bartošovice od pána Karla ze Žampachu. Po smrti svého bratra Heřmana z Bubna roku 1602, známého svým ochočeným lvem, mu připadl i statek Horní Jelení. Litice si Mikuláš oblíbil natolik, že je učinil sídlem svého rodu a střediskem celého panství. Jejich jméno pak přijal do rodového názvu pánů z Bubna a Litic. Tento rod pak vlastnil žamberecké (původní litické) panství do roku 1809, tedy téměř 250 let.

Zdejší panství rozšířil, ucelil, vytvořil z něho 1. 5. 1608 rodové svěřenství (fideikomis) a za dědice ustanovil vnuka svého bratra Jindřicha, Jindřicha Jana (syn Vratislava - ustanoven poručníkem).

John Parish svobodný pán  *1774  †1858

"John Parish (Hamburg, 23. 2. 1774 - Žamberk, 2. 9. 1858) během války IV. koalice proti Napoleonovi roku 1809 zasáhl do osudu Rakouska. Uvědomil si, že Rakousko bude jako obvykle zcela závislé na britských subsi­diích, protože Velká Británie byla jako jediná země natolik silná, že udržela své hospodářství navzdory kontinentální blokádě v dobrém chodu. John Parish se tehdy vydal z Londýna přes Hamburg a Berlín do střední Evropy. Protože blo­káda byla téměř úplná, nebylo možné počítat s tím, že by se podařilo dostat britské subsidia ve stříbře do Rakouska přímo, nabídl se proto John Parish, že hotové peníze opatří na pevnině, především v Hamburgu, a dopraví je do monarchie. Tuto operaci také provedl, zachránil rakouskou státní pokladnu před bankrotem, a finančně si značně polepšil."

"Navíc si otevřel cestu do Rakouska, k čemuž ho vedly i osobní důvody. Dne 27. 8. 1814 se totiž v londýnském kostele sv. Jiří oženil po dlouholeté známosti s Catherine Birney, a to přes námitky rodiny. Existovalo totiž podezření, že bývala chovankou útulku. Takovýto poklesek byl neodpustitelný nejen v puritán­ské Anglii, ale i v Hamburgu. Proto také John toku 1815 z rodinného obchodního domu vystoupil."

"V té době byl však upozorněn, že Veriand kníže Windischgrätz zamýšlí prodat v Čechách žamberské panství. Počátkem dubna 1815 Žamberk navštívil a dne 12. 8. 1815 se uskutečnila koupě panství."

"24. 2. 1816 byl John Parish jako anglický šlechtic povýšen císařem Františkem I. za zásluhy o zprostředkování subsidií spojených se značným osobním nebezpečím do rytířského stavu."

"Dne 19. 3. 1817 byl John rytíř Parish povýšen císařským majestátem do stavu rakouských svobodných pánů a byl mu přidán predikát von Senftenberg (tj. ze Žamberka)."

[Milan M. Buben, Jiří Marganc]

"George IV. byl mužem nejenom krásného zevnějšku, ale oplýval i velkým tvůrčím a obchodním duchem. Roku 1836 koupil od svého otce a strýce George celý jejich majetek v USA."

"V roce 1856 navštívil otce a strýce Johna v Žamberku a tehdy asi padlo rozhodnutí, že bude ustanoven jako strýcův dědic. Když v roce 1858 strýc zemřel, přestěhoval se do Čech a v duchu amerického podnikatele upravoval zámecké objekty i park. V roce 1869 rozšířil majetek, když koupil od knížete de Chimay panství Brandýs nad Orlicí se zámkem, pivovarem a s dalšími jednadvaceti vesnicemi a také panství Žampach, jehož část již následující rok opět prodal."

[Milan M. Buben, Jiří Marganc]

"Dne 17. 1. 1899 byl Nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. povýšen do rakouského šlechtického a baronského stavu s predikátem von Senftenberg. Zároveň mu byl potvrzen erb: v červeném štítě 3 zlaté uťaté hlavy jednorožců s krky."

[Milan M. Buben, Jiří Marganc]